Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tour de Prdele 2011

29. 12. 2010

 

TOUR de PRDELE 2011
Břeclav - Chomutov
 
Tak jako každý rok, vydal se náš Motogang od Zelené jedle na velkou cestu. Tvrdé jádro Motogangu letos posílili dva hosté ze Sajdkárklubu Nasavrky a to Zdenda z Chrudimi a Jindra z Velké Bíteše. Naplánována byla okružní cesta po České republice s průjezními body Velké Bílovice – vinný sklep a Kamencové jezero Chomutov.
S ohledem na silniční provoz o prázdninách byl stanoven start na 21.7.2011 ode mě z Koldína, kam se dostavili řádní členové Motogangu Fanda a Švejk již ve středu. Ve čtvrtek v 07:00 vyrazila naše motokaravana směr Polička, kde byl domluvený sraz se Zdendou kolem deváté hodiny. Na místo jsme přijeli včas a po hodinovém čekání se dokodrcal i špinavý Zdenda na stodolové ČZ 250. Při cestě z Chrudimi mu odešel karburátor, který musel na cestě vyměnit a začala mu téct nádrž v podsedlovém spoji. Prasklinu jsme spravili těsnícím silikonem a páskou během pěti minut a mohli jsme pokračovat do Velké Bíteše.
Ve Velké Bíteši se k nám připojil Jindra na krásně zrestaurované Jawě 250, čímž si vysloužil nehynoucí závist nás všech. Společně jsme vyrazili směr jih přes Ivančice do Velkých Bílovic. Cestou jsme chtěli navštívit i větrný mlýn v Kuželově, bohužel defekt Zdendova zadního kola nás uvěznil v Čejkovicích na hodinu, čímž jsme se dostali do časového skluzu. Nepohrdli jsme ale návštěvou větrného mlýna ve Starém Poddvorově a dojeli do Velkých Bílovic, kde jsme měli zajištěné ubytování ve sklípku. Cestou jsme museli nakoupit v místním marketu nezbytné zásoby pro přežití večera. Při parkování nás čekalo setkání místním obyvatelem, ve kterém byl Jindrou a Zdendou okamžitě identifikován místní občan Oskar. Oskar byl letitým účastníkem motosrazů v Nasavrkách, které objížděl s Jawou 250 „co dům dal“.
Pomalu se schylovalo k večeru a my se psychicky připravovali na návštěvu sklípku.
A bylo. Ještě jsme nedali věci na pokoj, a na stolečku pod kaštanem stály dvě karafy s vínem. A další dvě ... a pak jsme šli koštovat do sklepa. Kolem deváté jsme se rozhodli utéct do místní hospůdky na něco k snědku, ovšem další neřízená konzumace alkoholu by se rovnala společenské sebevraždě. Kde se vzal, tu se vzal dorazil Oskar na Jawě, takže pobyt v restauračním zařízení se protáhl skoro do zavírací doby.
Druhý den ráno. Vyrazili jsme směr Břeclav, Lednice Znojmo do Lesné u Znojma, do muzea veteránů a na oběd. Jídlo bylo dobré, avšak o expozici se to už říct nedalo. Během dvou let zmizely nejzajímavější exponáty a zbyl pouze brak. Jelikož jsme měli dobrý čas, rozhodli jsme se pokračovat do Strmilova u Jindřichova Hradce do kempu Konopník. Cestou se odpojil Jindra, který jako „prduch“ (pracující důchodce) musel do práce. Dorazili jsme akorát na večerní koupel v rybníku a pár piv.
Třetí den ráno. Probudili jsme se do zmoklého dne a těžká obloha nevěstila radost z jízdy. Vyrazili jsme přes Tábor směr Křivoklátsko. Déšť zesiloval a jízda se stávala opravdu nepříjemnou. Při průjezdu Sedlčany jsme narazili na uzavřené náměstí. Letmým nahlédnutím do zákazu vjezdu jsem zaregistroval seřazené historické stroje přímo u vjezdu. Nedalo mi to a přes protesty typu „na co zase čumí“ jsme se zastavili. Okamžitě se nás ujali členové místního VCC, pohostili nás, zajistili nám ubytování v penziónu a strávili jsme s nimi velmi příjemný večer. Tímto bych chtěl poděkovat celému VCC Sedlčany :-).
Čtvrtý den jsme vyrazili směr Pičín a Feldbabka k panu Jakoubkovi, který nás zachránil v roce 2005 podobně jako členové VCC Sedlčany. Tímto jsem nabyl přesvědčení, že ve Středočeském kraji žijí skvělí lidé. Ještě jednou díky všem. Pokračovali jsme do Křivoklátu do muzea motocyklů Jawa a ČZ. Po celkem nepříjemném zážitku z Lesné jsme se ocitli v říši divů. Nová, dvoupatrová budova pod hradem Křivoklátem skrývala poklady, o kterých jsme do té doby pouze slyšeli. V prvním patře byly motocykly ČZ, patře druhém byly motocykly Jawa včetně skvostů jako policejní stíhací motocykl Nanuk nebo vojenské motocykly vyvážené do Skandinávie opatřené lyžemi. Návštěvu muzea doporučuji všem, kdo se zajímají o historii motocyklů našich dvou největších výrobců.
Dál cesta ubíhala celkem nezajímavou krajinou směrem na Louny, kde se odpojil Zdenda a do Chomutova. Dorazili jsme do kempu Kamencové jezero. Naším cílem bylo vykoupat se ve vodě, která si prý nezadá s Mrtvým mořem. Bohužel nepřízeň počasí, zima a silný vítr nás odradil. Místo koupání jsme vytáhli ohřívací polštářky a po dvou pivech v místním luxusním golfovém klubu jsme šli spát. Celkový dojem – škoda času. Ale viděli jsme, zkusili jsme.
Pátý den. Původní plán byl dojet do Mělníku na hasičskou stanici za Martinem, soudruhem ve stupačkách a profesionálním hasičem. Před polednem jsme byli na nádvoří. Martin se nenechal přemlouvat a jelikož měl zrovna vytaženou zásahovou plošinu kvůli nějaké exkurzi, neváhal a svezl nás do padesáti metrů. Dost dobrý zážitek. Martin nás provedl stanicí, dali jsme si kafe a přemýšleli co dál. Bylo krátce po poledni, času jsme tedy měli dost. Počasí nic-moc, takže jsme se nakonec rozhodli pro cestu domů. Cestou jsme navštívili hospodu Hájenku v Kersku, kde jsme si dali kance se šípkovou a se zelím. A to byl prakticky poslední zážitek z Tour de Prdele 2011. V podvečer jsme dorazili všichni domů a Fandův tachometr z Lidlu ukázal 932 km.
Celkově hodnotím letošní cestu velmi pozitivně a i přes nepřízeň počasí jsme potkali spoustu zajímavých lidí, viděli spoustu zajímavých míst a prožili skvělých pět dní ON THE ROAD.
           
           
 
 

Náhledy fotografií ze složky Tour de Prdele 2011